Vydej se s námi do knižního vesmíru!Jen se pevně drž a nasaj nosem vůni knih a čokoládové tříště!!!A podívej se co tady pro Tebe(jako každého knihomola xD) máme! :) :33
Rádi Tě uvítáme!!! -,Evča,Jess a Abby

The mysterious savior 7

21. června 2014 v 23:02 | Pítra |  The mysterious savior
The mysterious savior-sedmá kapitola
Byla jsem tak zaskočená,že jsem se nevzmohla ani na jediné slovo.On mně snad sledoval?!?Pootevřel ústa jakoby chtěl něco říct pak je,ale zase rychle přivřel.Chvíli jsme tam stáli jako němí.Pak jsem se,ale odhodlala a promluvila jsem.
,,Co..Co tady děláš?"snažila jsem se,aby se mi netřásl hlas,ale vůbec se mi to nepodařilo!Přece ze Sama nemám strach,to vím,ale proč se mi teda hlas chvěje,když ho vidím?
,,Ty jsi mně snad špehoval nebo co?"hodila jsem po něm nevěřícný pohled a dala si ruce v bok.Okamžitě se začal smát až po chvíli odpověděl.
,,To bych si nedovolil"a stočil koutky úst do úsměvu.
,,A co tady teda děláš?"řekla jsem už klidným tonem.Hluboce se mi zadíval do očí a pak odpověděl.
,,Když všichni spí na chvíli vypadnu z toho příšernýho baráku a zajdu sem.Tady se vždycky dokážu co nejlíp odreagovat".
,,Budu ti nejspíš muset věřit.Taky jsem potřebovala být chvíli o samotě".
,,Aha tak to já teda půjdu".Rychle jsem se k němu vrhla a chytla ho za paži.
,,Ne!"vyhrkla jsem.
,,Teda chci říct nechod'.Prosím.Zůstan'".Podívala jsem se do jeho úžasně čokoládových očí a měla jsem pocit,že se v nich utopím.Když jsem si všimla,že ho pořád držím za paži rychle jsem ucukla.Snad si toho nevšiml pomyslela jsem si.
,,Pokud si to přeješ tak zůstanu" po té větě si lehnul do trávy a začal si pobrukovat.Na mysli mi vytanula taková praštěnost,ale stejně jsem to chtěla skusit.Vždyt' o nic nejde.
Lehla jsem si vedle něj do trávy a když jsem si všimla jak sebou překvapením trhl musela jsem se tomu zasmát.
,,Já tě přece neukousnu Same" škádlila jsem ho zatímco on vypadal jako socha.
,,Ale já bych mohl tebe" opáčil překulil se na bok a hlavu si podepřel loktem.
,,Same."začala jsem s novou otázkou.
,,No?"zase se na mně zadíval těma jeho krásnýma očima.
,,Co se to s tebou dělo?".Nechápavě zavrtěl hlavou.
,,Co tím myslíš?".Odkašlala jsem si.
,,No jak si řekl,že jsi mně slyšel,co si tím přesně myslel?".Jeho výraz poteměl.
,,Nikomu o tom nepovíš jasný?"zadíval se na mně tak jakoby nevěděl jestli mi to má říct nebo ne,konec konců přece jen se neznáme dost dlouho na to,abychom si plně mohli důvěřovat,ale já mu důvěřovala.Důvěřovala jsem mu od té chvíle co mně zachránil.
,,Komu bych to asi tak vykládala?".Jeho výraz se nezměnil.
,,Přísahám,že jestli to někomu řekneš bude to stát nejen tebe,ale i mně život" řekl to tak potichu,že jsem si myslela jestli se mi to jen nezdá.

Jess..
 


Anketa

Líbí se Ti můj vymyšlený příběh?

Ano moc! 79.2% (19)
Ani ne.. 8.3% (2)
Strašně! 8.3% (2)
NE! 4.2% (1)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama